Jak jsem zkazila ...cokoliv v kuchyni i v životě

[Hančí]

Pavlí, tak to je jasný,naučený pohyby a je to raz dva.A s mravencema bojuju taky a nemám tu javor.Bydlím v přízemí a tak je to hned.Co s nima??Máš tip!!!
Ahojky

[iris]

Tak já bojuju občas s faraonama, ale už vím jak na ně. Musí se najít hnízdečko.
Já jednou, to si holky přečtěte ---- měla jsem novou napařovací žehličku a starou uloženou ve skříni,.No a ta nová se mi nějak podělala, tak jsem vytáhla tu starou. Nalila jsem vodu a jala se žehlit. Pára jak blbec, žehlím, žehlím, a najednou koukám, na bílém prádle stovky malinkatých uvařených , zcvrklých drobečků..... tak jsem si vzala brejle byli to ti faraoni, jejichž hnízdo jsem hledala dlouhé a dlouhé dny. Fakt jich tam bylo na stovky. Vždycky si říkám, kurvy jedni, ale v tu chvíli mi jich bylo docela líto, taková hrozná smrt.Byla tam i uvařená královna , tak jsem měla na dlouhou dobu pokoj. Ale lebedili si v žehličce dost dlouho.

[maruška]

Popíšu vám příhodu která se stala mé babičce.Moje mamka se vdávala v roce 1952 a to byly všechny potraviny na lístky hlavně maso.Tak se dopředu škudlily lístky na maso aby byla pečínka i řízky.Večer před svatbou babička s pomocnicemi nasolila maso a dala pěkně na plechy do sklepa odležet na ráno.
To víte shon byl po celý den, nevěděla kde ji hlava stojí.
Pozdě večer šla ještě pro něco do sklepa a něco jí dalo vnuknutí aby lízla prstem jak je maso nasolené.
No potěš koště-- všechno maso bylo nacukrované!!!Tak honem všechno několikrát vyprat v několika vodách a hypermangánu a znovu nasolit.
To by byly řízečky a masíčko fuj tajbl a té škody k tomu -lístky nebyly a bylo by po obědě a svatba by byla zkažená.Pozváno bylo asi 25 lidí k hostině.
To sám anděl strážce jí dal asi vnuknutí že to maso prstem olízla. Celý život na to vzpomínala,víckrát už se jí to nestalo.

[Hančí]

Tak Maruško,to by pak museli osolit koláče, aby se to vyrovnalo....,né,ale věřím,že to tedy byla klika,ještě,že tak...

[Pavla]

Hanci - jsme strikali okolo baracku, dovnitr jsem zadnej postrik kvuli detem nechtela. Pak jsem nekde cetla ze je dobre dat koreni jako hrebicek, skorici atd. ze jim to mate cich. To jsem zkusila a mozna trochu je to lepsi. Pak jeden pan radil cesnek v prasku, ze je to taky odpuzuje, ale to jsem jeste nezkusila.
Musim podotknout ze ti nasi mravenci nejsou faraoni ale tzv. cerni mravenci.

http://hobby.idnes.cz/mravenci-od-va...obby-domov_mce

[Hančí]

Pavlí,máme taky normální mravence,ne faraonyObjevují se vždy jen od jara do léta a pak se, vždycky před velikým vedrem, okřídlej, vyletí a jsou fuč.Je to ale nepříjemné a pořád otravujou.Právě jen v kuchyni,koupelně,hlavně asi v koupelnovém jádře,jinam nejdou.Stříkala jsem Biolitem,část jsme asi zredukovali,ale pořád jsou tu.Jindy to končí za veder v červnu a letos pořád nějací dorůstají a vylétají okřídlený.No vyzkouším ještě další věci,jak tam raděj,dávala jsem droždí se štávou,to prý zanesou do hnízda a pomřou,Formitox-sypání,nebo roztok a já nevím co,pak domečky,ale zabíral jen jeden druh těch domečků,to tenkrát na 2-3 roky byl klid.Pak se zas objevili a nové domečky zase jen obcházeli,nevlezli do nich,asi jim nevoněli,jsou mazaní.Tak dík, ještě budu zkoušet, co s nima dál. Ahojky

[Hančí]

No a já dnes díky tady Pokecu,kam čumím.....a přitom peču bagety...samo zas jeden plech přičmoudla,zvonily..byly bledý...a...tak si ještě čtu a najednou se line vůně přičmoudlého monitoru a už to bylo..no jedna byla trochu víc, vše jsem ale oškrábala a dá se to ještě sníst! bylo to jen ze spodu!!!!Aspoň budem hezčí....
A mravenci letos už zmizeli,tak to asi vedra skončí,bývá to tak každoročně,jen jindy to bývá za veder v červnu-červenci.Jo kdyby měli hnízdo v žehličce!!!Tak bych je odnesla do sběrného dvora a byl by pokoj!

[scarlet]

No, tak dámy, obávám se, že bych mohla komnentovat každou příhodu, která se komu udála.
Co se těch vah týče. Mám chemickou průmyslovku, takže váhy by mi mohly něco říkat, ale já holt nejsem technický typ. Když jsem se vdala a přestěhovala od našich do svého, tak jsem samozřejmě taky začla vařit. Když jsme bydleli u našich, vařila maminka a pokud možno i pekla. No a jednu neděli jsem se chtěla vytáhnout, hlavně mně honila mlsná a tak jse mse jala študovat maminčin sešit receptů. Asi po hodině, kdy už mi tekly sliny jak psovi, jsem se jala péct nrecept broskve v závěji. Krásně znělo, na tehdy černobílé fotečce z novin ještě líp vypadalo a maminka kroutila hlavou, že mi nestačí obyčejná bábovka. Ale ta mi tehdy nebyla dost n'obl. Tak jsem se jala péct. No , detaily už přesně nevím, ale zkrátka jsem ty váhy tak pomotala, že ten cviboch, který byl základ moučníku jsem upekla z kila mouky, ale kolik dala čeho, si do dneška přesně nepamatuji. Noé, cviboch byl po upečení trochu vyskočený, upečen byl krásně, jenže byl tvrdý jak kot.Po vychládnutí. Tak jsem šla za maminkou, povídám jí, cviboch už mám, ale není tak křehký jak ho míváš ty. No, co vám mám povídat, on nešel pomalu ani ulomit, to bylo jak cihla. No a maminka napřed kroutilas hlavou, potom se jala zjišťovat, co jsem tam všechno dala, no a když jsem jí řekla, že vše podle recdeptu, kilo mouky a chtěla pokračovat dál, spráskla ruce - kolik mouky, no kilo, ježíšmarjá to se peče koláče na svatbu, dones recept, no a tak přišla na mé chytré vážení. Od té doby si dávám bacha. Ale protože čert nikdy nespí, tak jsme s mojím dělali klobásy a já opštně popletla váhu. Jenže vše bylo v pořádku, jem pálivá paprika se mi zvrtla. No, moc jedlé ty klobásy nebyly. Od té doby se mi můj směje, že vážím jak v laboratoři. No jo, ale když je někdo nešikovnej??!!!
Coi se týče sladkých řízků. U nás doma se říká, že lenoch se nejvíc nadělá. A já mám od samého začátku všechno sypké v pikslích a popsané.A od začátku na stejném pořadí v poličce v lince. Ale jednou jsem přehodila cukr se solí. V noci jsem si na to vzpomněla, ale nechtělo se mi vstávat, abych to šla přehodit. Jenže další den jsem onemocněla a já dostala kolem čtyřicítky horečky. No a tak se jal můj vařit. A protože se chtěl vytáhnout, tak udělal pro celou rodinu včetně našich řízky, bramborový salát a upekl bábovku. No, jenže ty řízky místo osolil, tak osladil. Poučilo mně to. Od té doby to hlídám jak ostříž.
Co se týče těch káčátek, mám příhodu podobnou. My chovali celý život slípky. Děti byly na dvoře a nebyly vidět. Na dvoře podezřelý klid. No šla jsem je hledat. úřadovaly u slípek, bylo to na podzim, děcka mokré, jak jim nosily vodu, slípku daly na vodítko a chtěly s ní jít na procházku na dvůr. A aby jim mezitím neutekla, tak to vodítko přivázaly k lískáči, no přišla jsem za pět minut dvanáct.Naštěstí úhyn nebyl, slípka se vzpamatovala z "vodítka", ale děti výprask neminul.
Co se toho kohouta týče, nebylo to tvou neschopností, ale kohoutem. My míváme na Hod Boží vždycky pečenou kačenu, červené zelí a bramborový knedlík. A náš tatínek kterýsi rok si zmyslel husu. Tu husu, jsme pekli PŘÍSAHÁM jeden den pět hodin, všeci už slintali hlady, tak jsme dojedli zbytky ze Štědrého dne a druhý den jsme ji dopékali další čtyři hodiny. Teprve byla měká a poživatelná. Po vánocích to tatínek říkal řezníkovi, kde tu husu nakoupil a on nakonec říkal, že jsme nebyli sami. Že si takhle stěžovalo více lidí. No zkrátka, ta husa asi šla z Maďarska celou cestu pěšky a proto byla tak tuhá.
No , co se týče u Hančí hrnečku vař, příhoda nádherná, ale v tu chvíli ti moc do smíchu nebylo, viď. No já měla hrnečku vař, taky asi v 26 letech, kdy naši odjeli do Německa a já vařila luskovou máčku, samozřejmě, že ne poprvé, ale tehdy důkladně. Byla jsem s dětma sama doma, podotýkám že měly asi 4 a 5 let, já už byla sama, manžel už tehdy nežil, no a naši každý rok jezdili do Německa ke známým. Vždycky odjeli v úterý a v neděli se vraceli. Milou máčku jsem vařila v to úterý, děti navíc chodili do školky, takže to měly na večeři, ale ony to s bramboram milovaly, alé já ji tak "důkladně" zahustila, že každý den bylo potřeba ředit. A naše maminka nám každý den večer volávala, jestli je vše v pořádku. A každý den položila stejnou otázku. Máte co jíst. Co jste jedli. No odpověď byla každý den stejá. Luskovou máčku. Děti ji měly každý den na večeři, já na snídani, oběd, večeři, podotýkám, že já samoutnou, bez přílohy. Poslední den, se maminka raději už neptala.Dalších dvacelt let, když někam s tatínkem jeli, se ptala. Co budeš vařit. Luskovou máčku. Scarlet.Papa.

[scarlet]

Odpálila jsem ten příspěvek bez přečtení. Za překlepy se moc omlouvám.Čus Scarlet.

[scarlet]

Jo, a ještě k tomu hrnečku vař, Hančí. Ale to je spíš rada pro Iris. Tuším, že čeká na novou kuchyň. My si ji pořídili v květnu. No a od té doby je co chvíla hrnečku vař. Vysvětlím. Ono totiž člověk, je zvyklej dělat určitýho jídla určitý množství. No a až to množství udělám, aniž bych si to uvědomila, tak se mně můj chlap velmi inteligentně zeptá, jestli jsem si jistá, že se mi ten pekáč, či jakákoliv stávající nádoba vleze do oné zpropadené nové trouby. No a začíná martyrium. Samozřejmě, že ne. Tak do čeho. Vyzkouším obyčejně další dva tři butvany, buď se nevlezou ony do trouby nebo to jídlo do nich, samozřejmě je to obyčejně něco na zapečení, což v tom původním pekáči bylo úhledně naskládáno, ale po dvou třech vyzkoušení, kromě plné kuchyně dalšího nádobí kdeže je ona fazona, to skončí v onom jediném hlubokém plechu, který patřil k vybavení trouby, čímž to samozřejmě nekončí, protože na 99% to vždy přeteče. No a já vždycky v duchu zuřím a nadávám a dušuju se, že už opravdu se po nějakém pekáči podívám na rozměr té trouby a nebo objednám u výrobce ještš jeden plech. Do teď nic z toho nesplněno.
Poučení? Pro Iris, první ať zkontroluje stávající plechy a pekáče ze staré trouby než něco vyhodí, aby věděla co jí tam z toho vleze a co ne. Aby měla čas a představu eventuelně dokoupit. Scarlet

[Hančí]

Tak scarlet,to jsem se od srdce zasmála,jsem škodolibá,co?Ale ty jsi zásobárna průšvihů,jak tak koukám, kam se na tebe hrabu!!Ani nemůžu jednotlivosti komentovat,ale člověka hned potěší,že není sám.....tak šikovný....

[Iva4]

Janina S mi připomněla příhodu,když mi bylo sedm.Děda pokaždé co přijel na návštěvu přivezl likér Lysou horu.No a já chodila do kuchyně tajně vylizovat štamprle.Bylo léto, naši na zahrádce a na schodech jsem zahlédla známou láhev.Nenápadně schůdek po schůdku jsem sjížděla po schodech až k cíli.Milou láhev jsem bafla,otevřela a trochu si ucucla.Jenže zrovna, když jsem sosala obsah na mne mamka vyděšeně volala,ať to okamžitě položím a začala lkát taťkovi.Tam bylo totiž ředidlo! Nic mi nebylo a dodnes nevím, jestli to bylo tím litrem mlíka, co jsem musela vypít.
Na střední jsme si vyměňovali nejen svačiny, ale i recepty.Po příchodu domů jsem se rozhodla, že budu péct.Mamka obkoukla recept a povídá, že je těch dvacet jablek nějak moc.Mami,víš jak byla ta buchta dobrá,tak když dvacet, tak dvacet! Mamka vyklidila ,,pole,, a já strouhala a strouhala. A výsledek? Takový mokrý zákalec.Jen taťka mi řekl, že je to super a nedrhne to v krku, tak ať to hodím kačenám.Ivanka prostě nedopsala deka,ale štěstí, že to nebylo na gramy.
Byl leden mrzlo jen praštilo a můj tehdejší choť nimrod, že si zajde na posed.Tak jsem si vytáhla věci na šití a látání.Vše jsem důkladně opravila.Asi za týden si muž vyšel opět do lesa.Asi za tři hodiny přiběhl do baráku a já dostala pořádný spucunk.Musela jsem se kousat do tváří, ať se mu nesměju, ale nešlo to.Co se stalo.Když byl na posedě, tak se mu ve střevech připomněla hrachovka.Slezl dolů,pověsil kabát na větev,sundal kahoty,vyšpulil zadek a?? Zadek nevyjel z ribana ven,tak rychle zatáhnul půlky a v tom mrazu se musel komplet vysléct,aby se nepo+ral.V zápalu práce jsem prostě zašila všechno

[martí]

tak ivo no to jsem se zasmála uplně si to představuji jak musí a ono to nejde máš jedničku z hvězdičkou opravdu tu skoro brečim smíchy.

[Hančí]

Ivuš,tak jsem se fakt pobavila,i když sice netuším,co je ribana,ale asi nějaký otvor v gatích ....kde se zadek prostrčí ? No asi to bylo hodně nepříjemný,chudák!!!!A my se smějem,jemu určitě do smíchu nebylo......Ty sprsklý recepty,to by už byla sbírka nápadů,co jsme provedly......aspoň si kačeny pošmákly..no a s tím pitím,no to byla asi taky velká klika,ještěže to nedopadlo hůř!!!!Ahojky

[janina s.]

[QUOTE=Iva4;40373]Janina S mi připomněla příhodu,když mi bylo sedm.Děda pokaždé co přijel na návštěvu přivezl likér Lysou horu.No a já chodila do kuchyně tajně vylizovat štamprle.Bylo léto, naši na zahrádce a na schodech jsem zahlédla známou láhev.Nenápadně schůdek po schůdku jsem sjížděla po schodech až k cíli.Milou láhev jsem bafla,otevřela a trochu si ucucla.Jenže zrovna, když jsem sosala obsah na mne mamka vyděšeně volala,ať to okamžitě položím a začala lkát taťkovi.Tam bylo totiž ředidlo! Nic mi nebylo a dodnes nevím, jestli to bylo tím litrem mlíka, co jsem musela vypít.

Ivo4, nějak si nevybavuju, co jsem psala, že jsem ti připoměla příhodu z dětství ?
Pa.
Tak už vím - štítky na lahvích, ať se nic nesplete - to bude asi ono, listovala jsem zpětně, protože mi to vrtalo hlavou.
papa.