Soud....
Jeden muž stál před soudem, protože zabil svou ženu.
Soudce:
"To je velmi brutální čin. Pokud chcete, aby vám byl trest
poněkud zmírněn, musíte nám vysvětlit motiv svého činu."
Nato se muž rozhovořil:"Odehrálo se to následovně:
Bydlíme ve 13.poschodí jednoho vysokého domu.
V prvním poschodí žije rozkošná rodina hotelového
portýra,která má dvě děti.
12letý měří 80 cm a ten 19letý 90 cm.
Jednoho dne jsem přišel domů a moje žena říká:
"V rodině našeho portýra je něco špatně.
Ty jejich děti jsou praví pyrenejové."
Já říkám: "Ne, ty myslíš, že jsou pygmejové."
"Ne", říká moje žena, "pigmej je látka,kterou má člověk pod kůží a tvoří se z ní pihy."
Já říkám: "To je pigment."
"Ne," říká moje žena, "pigment je to, na co psali staří Římané."
Já říkám: "To je pergamen!"
"Ne", říká moje žena, "pergamen je, když básník začne něco psát a pak to nedokončí ...."
Pane soudce, musíte ocenit, že jsem se ovládl, zamlčel jsem slovo fragment,
sedl si odevzdaně do křesla a začal číst noviny.
Náhle však ke mně přišla žena s větou, po níž jsem usoudil, že je zralá pro blázinec.
Tedy moje žena: "Miláčku, koukni se, co zde stojí!"
Otevře knihu,ukáže najedno místo v textu a říká: "Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka15."
Vzal jsem knihu a stále ještě poklidně vysvětlil:
"Ale miláčku, to je francouzská kniha a francouzský text.
Tady stojí: La Marquise de Pompadour la Maitresse de Louis XV.
To znamená: Markýza Pompadour byla milenkou Ludvíka XV."
"Ne," říká moje žena, to musíš překládat doslovně: "La Marquise slunečník, Pompadour - kabelka, la Maitresse - učitelka, Louis XV pasák 15.
(Pozn.:franc. Lése čti Luis značí přeneseně označení pasáka prostitutek).
"Já to musím konečně vědět naprosto přesně, já jsem si přece objednala
pro svou výuku francouzštiny vynikajícího legionáře."Já říkám: "Ty myslíš lektora.""
Ne," říká moje žena, "lektor byl antický řecký hrdina."
Já říkám: "To byl Hektor a ten byl z Tróje."
"Ne," říká moje žena, "Hektor je plošná míra."
Já říkám: "To je hektar."
"Ne," říká moje žena, "Hektar je nápoj bohů."
Já říkám: "To je nektar."
"Ne," říká moje žena, "nektar je řeka v jižním Německu."
Já říkám: "To je Neckar."
Moje žena: "Vždyť přece znáš tu krásnou písničku o Rýnu a Nektaru
kterou jsme nedávno zpívali jako duo."
Já říkám: "To se jmenuje duet."
"Ne,"říká moje žena, "duet je, když mají dva muži souboj se šavlí."
Já říkám: "To je duel."
"Ne," říká moje žena, "duel je díra v hoře, kterou projíždí vlak."
A dál, pane soudce, dál jsem to již nevydržel.
Vzal jsem kladivo a ženu jím umlátil.....
Nastala chvíle mlčení. ......
Poté soudce vstal a vyřkl ortel: "Osvobozen, já bych ji umlátil už u Hektora ..."
Comment