Oznámení

Collapse
No announcement yet.

SOS pohroma v kuchyni,..nevím si rady

Collapse
X
 
  • Filter
  • Čas
  • Show
Clear All
new posts

  • #16
    S tím kakaem si to živě představuju moc miluju takové situační grotesky,
    monitor ....krása, četla jsem 2x
    to já byla jednou na návštěvě a dostala jsem za úkol něco ohřát v mikrovlnce, zatímco paní domu sbírala něco na zahradě. Mikrovlnka luxusní .Jenomže jsem nevěděla, jak se to pouští, spousty knoflíků ...... nechtěla jsem se ptát, přece nejsem žádný trotl
    Knoflíčky byly krásné a sváděly k mačkání, tak jsem mačkala a mačkala .... najednou dým nahoře z těch větracích dírek a příšerný smrad. Nevěděla jsem, jak to zastavit, tak jsem to odpojila od elektřiny a rychle otvírala okna, aby se nic nepoznalo.Jenže když jsem to dala zase do zásuvky, začalo něco smrdět jinak, omylem jsem dala do zásuvky friták, nasucho Byly to vteřiny hrůzy,za pár minut bych mohla zničit na návštěvě dva přístroje!!!!!! A to si o sobě myslím, že jsem technický typ Naštěstí všechno dobře dopadlo, mikrovlnka i friták prý fungují dodnes.
    Iris

    Comment


    • #17
      Iris,tys mě teda dneska rozchechtala a hned se musím prásknout.....
      Tak holky já dnes měla "Monitor" vařila jsem sypanou rýži a pěkně i s hrncem spálená,zas jsem jí jednou dělala na kamnech a odběhla na chvíli jak jinak,k počítači, takže až když se linula vůně spáleného "monitoru" jsem letěla a...pozdě... "monitor" byl pěkně zralej na zakopání na zahradě nebo hodit do kopřiv!!!!
      No šlo to naštěstí přeci jen po odmočení ještě vydrbat a kuchyň je vyvětraná,tak se nemusím přiznávat,protože žádnej to neviděl.
      Co já teď pořád dělám,no lezu k počítači uprostřed vaření,no,vy za to můžete,co já chudinka???Nějak jsem i minutku přeslechla,to jsem Matěj......
      A to jdu ještě dál píct,no nebudu sem asi smět chodit,ale to já nevydržím,vem čert hrnce
      Jak říká Ivanka,hlavně zdraví!!!!!
      Hančí

      Comment


      • #18
        Děvčátka já jsem došla tak daleko, že co jsem minule málem spálila při pokecu sekanou, natahuju pravidelně minutku, zapípá a letím.
        Renata

        Comment


        • #19
          Renátko no jo,ale já i tu přeslechla,je to se mnou kříž.Ale dnes už dobrý bublaninu jsem nespálila,tu jsem hlídala,borůvek by mě bylo líto......
          Hančí

          Comment


          • #20
            Bylo mi asi sedmnáct, když rodiče odjeli sami na dovolenou. Vaření nebyl problém, něco jsem uměla. V den jejich návratu jsem provedla takový běžný uklid, prostě setřela prach, vytřela podlahu... Ještě bylo dost času, tak jsem se rozhodla, že upeču jahodový koláč, aby něco měli dobrého po návratu. Dnes už kynuté těsto na koláče zadělávám od oka, ale tenkrát jsem to pro jistotu vážila. A maminka měla závěsnou váhu, ale takovou, že ta miska se musela trochu rukama jistit, jinak letěla na zem, když se na ní něco dalo. A tenkrát jsem vážila mouku, nějak se to vymklo z rukou, miska se převrhla a jak jsem měla vytřenou podlahu ještě vlhkou, tak se to nádherně na ní přilepilo. A jako napotvoru to rychle přischlo. Takže ten kousek podlahy jsem musela znovu drhnout. Ale mouka na koláč se navážila znovu a bylo to vynikající. A myslím, že jsem tenkrát řekla mámě, co se mi stalo, tak jsem na tu váhu byla nas...Já bych takovou nechtěla ani za nic, nedávno jsem si kupovala digitální, a závěsnou jsem nechtěla.
            Zuzana

            Comment


            • #21
              Zuzi,tak teď už víme proč sis koupila tu a né jinou,to by mě taky naštvalo
              Hančí

              Comment


              • #22
                Přispěju vám sem taky, ale nebylo to vmé kuchyni.
                Mamky o 18 let starší sestra, dala vždycky něco vařit a šla k nám na návštěvu. Bydleli jsme v jedné ulici. Měla tedy odvahu. Mamka ji vždycky domlouvala, že to jednou špatně skončí. Většinou se jí ptala, jestli nemá něco na plotně, ale taky někdy ne.
                Teta dala vařit drůbky do papiňáku a přišla na pokec. No voda se vyvařila, drůbky se připalovaly a připalovaly. Z papiňáku šel tak černý kouř, že kuchyň byla vyuzená úplně do černa. Hrozně to smrdělo. U tety museli malovat.
                HankaP

                Comment


                • #23
                  Hani, dobrý, to je to nejhorší, člověk si řekne, za chvilku jsem zpátky, jenomže stárneme a ta sklerosa je hrozná. Já jak jsem si zaklapla posledně ten byt, tak se mě policajti ptali, jestli nemám něco na plotně a já , že nooo snad néé, a oni., jak SNAD NEEE, přeci víte, no já se opravila, že teda asi určitě ne, a oni jak asi néééé, no byli dotěrní, ale dobře to dopadlo Ha, ha
                  Iris

                  Comment


                  • #24
                    No jo, Hančí, okurková sezona, navíc ty tu nejsi a ještě navíc, my už skoro nic nekazíne, poněvadž jsme hvězdy
                    Iris

                    Comment


                    • #25
                      Ahojky Iris,no to koukám????Samý šikovný holky a podle videí od Ivanky se všechno asi už naučily,co naděláme????
                      Last edited by Hančí; 19.08.2009, 03:16.
                      Hančí

                      Comment


                      • #26
                        Ahoj holky. Celou dobu, co čtu tyto příspěvky, tak přemýšlím, co z toho se nestalo u nás.
                        Píšete o tlakáči. Tahle příhoda asi moc k úsměvu nemá, ale což, pak už maminka se vlastně taky smála i když smutně. Když opravovali barák, tak naši bydleli vedle v dědině a aby mohli bydlet u rodičů na jednom dvoře, tak museli první spravit barák prababičce, potom babičce a pak za stodoly stavěli svůj. No a maminka vařívala napřed vše doma, u babičky to jenom ohřívala. Ale když už měla babička vše hotové, tak někdy vařila tam. No a co čert nechtěl, babička měla vymalováno, vygruntováno a maminka vařila v tlakáči uzené koleno. Nemusím psát dá. Výsledek tušíte. Tlakáč "vyletěl", masné koleno i ten vývar byl všude, samozřejmě hlavně na stěnách a poidlaha byla jeden masný led. Jenomnže šporák byl samozřejmě na druhém konci kuchyně, jak se stouplo na podlahu, tak jste jely jak na ledě po pr...li, no děs. Co mám povídat. Naše maminka myslela, že babička má infarkt.To bylo týden, co malovali.
                        Hanka psala o sestře maminky, co chodila na plk. To já měla tetu, byla to neteř prababičky. No a moje stařenka se dožila pravda 97 let a kromě posledního roku, byla v plné síle až do konce. Její sestra, maminka tady té tetky, se dožila čtyřiadevadesáti, též v plné síle. A protože byla doma, teta chodila do práce,. tak vařila. Jenže když zemřela, tetě už bylo nějakých pětašedesát let a do té doby vlastně pořádně nevařila. No už se to ani nenaučila, brala to s humorem a vařila nerada. No a protože bydlím na dědině, každý každého zná. A tetka jednou umývala okna, šla kolem súsedka, teta "klevetila" a na milé vaření zapomněla. Těch kastrolů, co tak padlo. T vlastně ani okna kolikrát nemusela umývat. Ona jak je měla otevřené do ulice, tak na ni co chvíla někdo s ulice volal, byla poměrně dost oblíbená a tak jen splkla u okna. Ale tehdy, jak je umývala vařila hovězí na guláš v tlakáči a musela to vyhodit i s tím tlakáčem.
                        Ale teta to brala s humorem. Celé to své vaření. Mimo jiné, sama nakonec se dožila čtyřiadevadesáti.Ale to vaření už nikdy nedohnala.
                        Naše maminka kdysi donesla z práce recept na pravý malakov. S mandlema, zkrátka jak má být. No a na návštěvu měla tehdy přijít tatínkova sestřenice s rodinou. Maminka udělala malakov, krásně ztuhl, udělala ho do velké dortové formy, no jedna báseň.Uklizené, navařené, napečené, bylo to na podzim, u nás se už topilo, maminka měla upečený tažený štrůdl, byla to její specialita a víkend by bez něj nebyl, chlebíčky nachystané, no prostě ráj. Návštěva mohla přijít. Doišli, usadili se, povídalo se, došlo na kafíčko a zákusek. No a to byla chvíle malakovu. Maminka šla do špajzky pro něj do ledničky, vyklouzl jí s rukou a kutálel se po celé kuchyni sem a tam. No a my jsme s maminkou stály v údivu a jak se chtěla začít na mně zlobit, že jsem jí ho nechytla z ruky když padal a eště na něj hledím na kutálící na zemi, tak se začla potichu hrozně smát a já s ní. Dort se zastavil a konečně jsme ho zvedly. On totiž jak spadl na tu ze, tak spadl na hranu bok té kulaté formy a kutálel se jak kruh. Takže se vlastně nevysypal, jense tvar dortu změnil, protože se sesunul na jednu stranu ve velkou hrču. A maminčina představa, jak oddělá boky formy, na talíř uřeže klínek dortu vzala za své. No a teď, že jim to nemůže naservírovat, takovou hrču, co s tím apod. Nakonec jsem ji přemluvila, ať to dá do misky, že jí rychle ušlehám šlehačku, nazdobíme to šlehačkou a nic nebudem komentovat. Takže nakonec všichni dostali misku směsi se šlehačkou abyli tím tak unešeni, tak jim to chutnalo, že si na mamince vydyndali recept. Ale samozřejmě jsme je nechali při tom, že jsme to dělaly do velké misky a lžičkou servírovaly do misek malých.Ale, že se to dá udělat i do dortové formy a servírovat jako dort. Ale že to záleží na nich. No a tak jsme z nedostatku udělaly přednost a dlouhé roky se smály, jak si tenkrát odnesli i recept. Bylo mi tenkrát asi deset let, dnes je mi přes čtyřicet a teta ten dort ještě asi dvacet let dalších vzpomínala jak byl dobrý a že jsme jim daly fajn recept, který sami dělají jen při slavnostních příležitostech a pikantní je na tom to, že i když jim to maminka napsala jako dort malakov do dortové formy, tak oni to prý též dělají do větší misky jak my a servírují v miskách s kávovou lžičkou a se šlehačkou, že se jim to zdá jako lepší nápad. A my jsme se vždycky s maminkou na sebe usmály a v duchu viděly tu formu jak se kotoulí, jak kolo od koloběžky.
                        No a ještě co se týče toho umývání oken. Babiččina sestra byla velmi zvědavá ženská. No a ajk slyšela na ulici hlasy, šla se podívat k oknu, co že se to tam na ulici děje. Jenže dlužno přiznat, že byla taky velmi čistotná a pořádkumilovná a okna měla vyleštěné tak, že jste měli pocit oken bez skla. No a jak tak k tomu oknu pospíchala, zapomněla že je zavřené a strčila tu pusu zrovna do skla. Okno se vysypalo.
                        Takže, ženské, chce to nebýt zvědavé nebo aspoň to nepřehánět s ůklidem. KDYŽ NEJDE O ŽIVOT, NEJDE O NIC!!!!!!!!! Scarlet


                        ----------------------------------------------------------------------------

                        Život připomíná Damoklovu hostinu; meč stále visí.
                        Voltaire

                        Comment


                        • #27
                          Tak scarlet,tebe pasuju na vrchní rozchechtávačku,protože máš příhod,že to stačí na obveselení všech....a recept na miskový Malakov, bych tedy taky prosila,.......to je fakt dobrý...jak se to někdy stane a je to pak nakonec, jak dobrý nápad, nový recept.. vidíš...
                          Jo a tlakáč---mi připoměl i mojí zkušennost,se smaltovaným tlakáčem s poklicí dovnitř a pojistkou, co z ní unikala pára.Kluk měl asi půl roku,ležel v kuchynské postýlce,natěstí dost daleko a přesně jak popisuješ,dělala jsem v něm roštěnec na paprice,najednou řacha vylítla ta bimbající se pojistka a tou dírkou vyhučela veškerá papriková šťáva na strop.Léta jsme to nemohly odstranit,dokonce přes nalakování to prokukovalo,hrozný.A ten šok, co se mohlo stát malýmu, kdyby pojistka odlíla na něj....no raději ani nevzpomínat.Tak jsem dlouho tlakáč odmítala,až jsem dostala v Německu od táty takový,který neměl nic volného, co by uletělo,jen tam vyjíždí podle tlaku v hrnci, takový čudlík u držadla,ten mám dodnes a jiný ani po té zkušennosti nechci.Tak čusky
                          Last edited by Hančí; 01.09.2009, 16:49.
                          Hančí

                          Comment


                          • #28
                            Jo a ještě mě něco napadlo,možná ne o vaření,ale...vodu potřebujem i v kuchyni...
                            Mívali jsme doma,kdysi když jsem byla malá,kohoutek na vodu na chodbě a napouštěli vodu do mlékárenské konve,která pak stála v kuchyni.No a jednou tak napouštíme a protože byl malý tlak trvalo to dost dlouho,táta zatím tedy zašel dovnitř a nějak byla nevím už proč,řeč o výhře ve sportce a začali vymejšlet, co bychom si koupili,vyhrát tehdy první cenu.200 000,-Kč a tak se vymejšlelo a vymejšlelo,jako ve foru, se málem naši pohádali,co by koupili a nakonec tekla voda dole v průjezdu do dvora,my byli podotýkám,v prvním patře a dole už dobře 10 cm vody....tak to byl taky gól..od té doby, jak se začne o výhře a co by kdyby...někdo určitě hned prohodí a neteče nám někde voda???????A vypukne řehot.....
                            Hančí

                            Comment


                            • #29
                              Holky ahoj, prosím , prosím, chci dělat rohlíčky s amoniem a nevím jak formičky vymazat hodně nebo málo nebo vůbec, nebo vysypat, nechat vychladnout a pak vyklápět. dělala jsem je někdy před 30 lety a vím, že jsem se i nich vztekala, že se mi lámaly. Holky poraďte. Moc děkuju. Cukrářka ze mne žádná nebude. Díky moc.
                              Jana H.

                              Comment


                              • #30
                                Jani vymazat sádlem a dost mě šli moc pěkně vyklápět
                                MARIE

                                Comment

                                Pracuji...
                                X