Oznámení

Collapse
No announcement yet.

Co se kdy nepovedlo

Collapse
X
 
  • Filter
  • Čas
  • Show
Clear All
new posts

  • Co se kdy nepovedlo

    Zdravím úplně všechny !!!
    Abyste tomu rozuměly. Já vysvětlím. Protože se v poslední době dostanu na pokec tak jednou týdně, a pak to vše louskám zpětně, něco mně napadlo. Ale prosím neuražte se.
    V sobotu jsem byla odpoledne na pokecu a louskala , co přinesl minulý týden. Šla jsem se odreagovat, protože jak víte po smrti maminky mně nic nebaví. Ale ono nebylo čím. Byly tam jen smutné zprávy. Za všechny: Pavmar zemřel manžel, u Janiny v sousedství zemřel mladý chlapec, u Marušky umírá kamarádka. Takže celý ten týden se nesl v duchu smutku a bolesti, trápením a vzpomínkama. Vím, o tom vše to je a je dobře, že máme někoho, kdo nám napíše v jakékoliv chvilce kdy je nám ouvej jakékoliv slůvko. Každé pohladí. Já sama jsem se tu svěřovala se smrtí maminky a vaše milá slova mi moc pomáhají.
    Ale v tu sobotu bylo asi každému, kdo byl na pokecu smutno. A ono vlastně tento týden není lepší. Náš "hlavní šéf" se stal "hrdinou" týdne a vlastně každá z nás určitě s Ivankou trpíme.
    Ale proč píšu tak zeširoka. Abych vysvětlila to téma. Vlastně jediná "světlá " duše byla minulý týden Jaruš se svýma dortama a úžasným pohoštěním. A to je ono!! Při všem tom smutném povídání a vzpomínání , nevím jak vy, ale já měla jazyk až na "vestě" a ty úžasné dorty si představovala, ba co dím, tu jejich chuť přímo na jazyku cítila. Ale pak už byl večer, už jsem měla smutnou náladu ze smutku, který na foru dýchal, a tak jsem zapálila všem svíčku, uvařila kafe a rozjímala.
    Ale taky měla na něco chuť!!! A to je ono!!! A taky si nadávala, jak jsou všechny šikovné, vše se povede, mají to v cuku letu a já nic.!!!
    A tak mně vlastně napadlo, že by možná nebylo naškodu mít kolonku, co se nám kdy nepovedlo. Myslím ve vaření. A nebo v čemkoli. chcete -li. Ať už to nepovedené jsme zachránily nebo skončilo v koši. Ono tomu dost často předchází taky humorný příběh, ať už na začátku nebo na konci toho díla.
    A když by nám bylo moc ouvej nebo by jsme měly pocit, že nejsme k ničemu, že to či ono nezvládneme, možná bychom se tu i zasmály a přišly na to, že žádný učený z nebe nespadl. A možná bychom neměly mindráky a neříkaly si, to nezvládnu, to neumím, to jsem nikdy nevařila. Já sama jsem se tu díky Ivance pár věcí naučila, které jsem myslela, že já nezvládnu a ony se povedly!!
    A hlavně bychom se možná samy sobě zasmály, proč že se nám to tenkrát nepovedlo, ale ono to nějak dopadlo a vlastně ve chvílích smutnění bychom se i odreagovaly. Protože u veselé příhody jedné, bychom si vzpomněly na tu svou a tak dál.
    Nevím, je to jenom nápad. Možná dobrej a možná blbej. Ale jestli blbej, tak se omlouvám už dopředu. Papa. Scarlet.


    ----------------------------------------------------------------------------

    Život připomíná Damoklovu hostinu; meč stále visí.
    Voltaire

  • #2
    Blbej nápad to určitě není.
    My si v kanclu vedly sešit s hláškama, co se nám povedly a docela to byla vtipná sbírka...např. "...holky, na Karláku mají levná kuřata, sice bez uší, ale ty tak nejsou potřeba" .... " u nás na chalupě je studánka a tam lidi chodí pro kafe" apod.
    Přeložím - kuřata byla bez křídel a ke studánce chodili pro vodu, že je z ní dobré kafe .
    No a když nebyla nálada, člověk se kouknul a bylo líp.

    Comment


    • #3
      Ahojky Scarlet, já myslím že by jsme se i pobavily, ale muséme s vytvořením nové kolonky počkat na Járu. Tak dalece jsem ještě nepokročila a neumím to. Já si taky myslím že je to dobrý nápad. Měj se
      Ivana M

      Comment


      • #4
        To není špatný nápad. Vidíš Scarlet a hned je zase co řešit, jen a´t to tady jde pořád dopředu. To určitě bude fajn rubrika.
        Věrka.

        Comment


        • #5
          Scarlet, ty jsi ale hlavinka. Já bych takovou kolonku taky uvítala. Úplně to vidím, těch příspěvků a té legrace
          Ketka 1957

          Comment


          • #6
            Scarlet já už přemýšlím jestli do ní mám dát jednu mou příhodu, se kterou mně všichni kdo ji znají " krmí" celý život.Ještě fakt nevím, ale nápad máš dobrý, každému se občas něco nepovede a i ty největší hvězdy mají svoje slabiny Daniela
            Daniela

            Comment


            • #7
              Krásný den dámy. No vidíte. Každá z vás se už určitě usmívá nad tou "svou " příhodou.
              Já osobně si taky myslím, že to není zas tak špatný nápad. Možná jsem ten návrh napsala zmatečně a možná i zdlouhavě, ale já byla v tu sobotu tak plná emocí a smutku, že v noci, jak jsem nemohla spát, tak jsem přemýšlela. Jelikož se mi všechna ta trápení ať už ta, co byla na foru nebo i ta moje vracely, tak jsem vlastně přišla i na tohle téma, které by vlastně mělo být takové samostatné. Já vím, že spoustu příhod i těch veselých je i na pokecu, ale sem by každá z nás šla, když by jí bylo ouzko a chtěla se třeba jen odreagovat. Já vím, sdělená bolest je poloviční bolest a možná že je dobře, když je kde říct, já sama bych už dávno utekla na pokec, když bych o vás dobrých dušičkách věděla, že to jde a kdyby nebylo Ivanky, která mně sem nasměrovala, asi bych se nikdy nepřihlásila a brala tyto stránky jen jako veb o vaření, o kterém vím už dlouho. Tak jsem na to byla v tom březnu úplně sama, ale díky vám mám dneska pocit, že i když to stále není lepší a možná ještě dlouho nebude, tak aspoň mám kam jít se svou dušičkou.
              A tak to má být a to je to nádherné. Ale tady v tomto tématu jde pravě o ty hovadinky, kdy nejde o život. Kdy třeba po celodenní práci je člověk unavený a třeba spálí bábovku na kterou se zrovna celá rodina těší, protože je zima a večer je film Pretty Woman a každý ji chtěl k filmu s čajem a my v tu chvíli máme pocit, že jen my jsme tak nešikovné a jen nám se nedaří a tady u těch příhod zrovna zjistíme, že vlastně o nic nejde, že i připálená bábovka se dá sníst a že každému se někdy něco nepovede a možná v těch pointách těch příběhů příjdem na to, jak ten "karambol" ještě spravit a že ne, že my jsme nešikovné, ale vlastně ti chlapi můžou být vlastně rádi, že nás mají. Moje stařenka vždycky říkala " pro bědy Mařenko, vždyť se nic nestalo" a náš tatínek by dodal " Marunko, to nevadí, že je to spálené, já spálené rád, protože kdo jí spálené, je krásnější. Proto si celý život vybírám spálený kousek, abych byl krásný a mamince se líbil." A v tu chvíli, věřte tomu, bedeme každá za hvězdu. Jde jen o to, , z toho " přehmatu" udělat přednost.
              A o tom by vlastně mělo být toto téma. Ono mimo jiné taky o tom, ať to povídání trochu " odlehčím" o průšvihu jiných se vždy lepší poslouchá nebo čte, chcete - li. A druhému se vždycky líp radí, říkával náš tatínek!
              Ach jo, už je z té odpovědi zase román, takže raději končím, ať mně neproklejete - A HLAVNĚ, MOC DĚKUJI ZA POCHVALU!!! Papa .Scarlet


              ----------------------------------------------------------------------------

              Život připomíná Damoklovu hostinu; meč stále visí.
              Voltaire

              Comment


              • #8
                Tak jsem přidal kolonku ,,Co se kdy nepovedlo,,
                Jarda
                ekucharka.net ---> Praktická videokuchařka

                Comment

                Pracuji...
                X