Zdravím úplně všechny !!!
Abyste tomu rozuměly. Já vysvětlím. Protože se v poslední době dostanu na pokec tak jednou týdně, a pak to vše louskám zpětně, něco mně napadlo. Ale prosím neuražte se.
V sobotu jsem byla odpoledne na pokecu a louskala , co přinesl minulý týden. Šla jsem se odreagovat, protože jak víte po smrti maminky mně nic nebaví. Ale ono nebylo čím. Byly tam jen smutné zprávy. Za všechny: Pavmar zemřel manžel, u Janiny v sousedství zemřel mladý chlapec, u Marušky umírá kamarádka. Takže celý ten týden se nesl v duchu smutku a bolesti, trápením a vzpomínkama. Vím, o tom vše to je a je dobře, že máme někoho, kdo nám napíše v jakékoliv chvilce kdy je nám ouvej jakékoliv slůvko. Každé pohladí. Já sama jsem se tu svěřovala se smrtí maminky a vaše milá slova mi moc pomáhají.
Ale v tu sobotu bylo asi každému, kdo byl na pokecu smutno. A ono vlastně tento týden není lepší. Náš "hlavní šéf" se stal "hrdinou" týdne a vlastně každá z nás určitě s Ivankou trpíme.
Ale proč píšu tak zeširoka. Abych vysvětlila to téma. Vlastně jediná "světlá " duše byla minulý týden Jaruš se svýma dortama a úžasným pohoštěním. A to je ono!! Při všem tom smutném povídání a vzpomínání , nevím jak vy, ale já měla jazyk až na "vestě" a ty úžasné dorty si představovala, ba co dím, tu jejich chuť přímo na jazyku cítila. Ale pak už byl večer, už jsem měla smutnou náladu ze smutku, který na foru dýchal, a tak jsem zapálila všem svíčku, uvařila kafe a rozjímala.
Ale taky měla na něco chuť!!! A to je ono!!! A taky si nadávala, jak jsou všechny šikovné, vše se povede, mají to v cuku letu a já nic.!!!
A tak mně vlastně napadlo, že by možná nebylo naškodu mít kolonku, co se nám kdy nepovedlo. Myslím ve vaření. A nebo v čemkoli. chcete -li. Ať už to nepovedené jsme zachránily nebo skončilo v koši. Ono tomu dost často předchází taky humorný příběh, ať už na začátku nebo na konci toho díla.
A když by nám bylo moc ouvej nebo by jsme měly pocit, že nejsme k ničemu, že to či ono nezvládneme, možná bychom se tu i zasmály a přišly na to, že žádný učený z nebe nespadl. A možná bychom neměly mindráky a neříkaly si, to nezvládnu, to neumím, to jsem nikdy nevařila. Já sama jsem se tu díky Ivance pár věcí naučila, které jsem myslela, že já nezvládnu a ony se povedly!!
A hlavně bychom se možná samy sobě zasmály, proč že se nám to tenkrát nepovedlo, ale ono to nějak dopadlo a vlastně ve chvílích smutnění bychom se i odreagovaly. Protože u veselé příhody jedné, bychom si vzpomněly na tu svou a tak dál.
Nevím, je to jenom nápad. Možná dobrej a možná blbej. Ale jestli blbej, tak se omlouvám už dopředu. Papa. Scarlet.
Abyste tomu rozuměly. Já vysvětlím. Protože se v poslední době dostanu na pokec tak jednou týdně, a pak to vše louskám zpětně, něco mně napadlo. Ale prosím neuražte se.
V sobotu jsem byla odpoledne na pokecu a louskala , co přinesl minulý týden. Šla jsem se odreagovat, protože jak víte po smrti maminky mně nic nebaví. Ale ono nebylo čím. Byly tam jen smutné zprávy. Za všechny: Pavmar zemřel manžel, u Janiny v sousedství zemřel mladý chlapec, u Marušky umírá kamarádka. Takže celý ten týden se nesl v duchu smutku a bolesti, trápením a vzpomínkama. Vím, o tom vše to je a je dobře, že máme někoho, kdo nám napíše v jakékoliv chvilce kdy je nám ouvej jakékoliv slůvko. Každé pohladí. Já sama jsem se tu svěřovala se smrtí maminky a vaše milá slova mi moc pomáhají.
Ale v tu sobotu bylo asi každému, kdo byl na pokecu smutno. A ono vlastně tento týden není lepší. Náš "hlavní šéf" se stal "hrdinou" týdne a vlastně každá z nás určitě s Ivankou trpíme.
Ale proč píšu tak zeširoka. Abych vysvětlila to téma. Vlastně jediná "světlá " duše byla minulý týden Jaruš se svýma dortama a úžasným pohoštěním. A to je ono!! Při všem tom smutném povídání a vzpomínání , nevím jak vy, ale já měla jazyk až na "vestě" a ty úžasné dorty si představovala, ba co dím, tu jejich chuť přímo na jazyku cítila. Ale pak už byl večer, už jsem měla smutnou náladu ze smutku, který na foru dýchal, a tak jsem zapálila všem svíčku, uvařila kafe a rozjímala.
Ale taky měla na něco chuť!!! A to je ono!!! A taky si nadávala, jak jsou všechny šikovné, vše se povede, mají to v cuku letu a já nic.!!!
A tak mně vlastně napadlo, že by možná nebylo naškodu mít kolonku, co se nám kdy nepovedlo. Myslím ve vaření. A nebo v čemkoli. chcete -li. Ať už to nepovedené jsme zachránily nebo skončilo v koši. Ono tomu dost často předchází taky humorný příběh, ať už na začátku nebo na konci toho díla.
A když by nám bylo moc ouvej nebo by jsme měly pocit, že nejsme k ničemu, že to či ono nezvládneme, možná bychom se tu i zasmály a přišly na to, že žádný učený z nebe nespadl. A možná bychom neměly mindráky a neříkaly si, to nezvládnu, to neumím, to jsem nikdy nevařila. Já sama jsem se tu díky Ivance pár věcí naučila, které jsem myslela, že já nezvládnu a ony se povedly!!
A hlavně bychom se možná samy sobě zasmály, proč že se nám to tenkrát nepovedlo, ale ono to nějak dopadlo a vlastně ve chvílích smutnění bychom se i odreagovaly. Protože u veselé příhody jedné, bychom si vzpomněly na tu svou a tak dál.
Nevím, je to jenom nápad. Možná dobrej a možná blbej. Ale jestli blbej, tak se omlouvám už dopředu. Papa. Scarlet.
Comment