Tweet
-Kynuté těsto neděláme z hrubé mouky – pečivo z ní je tužší a pevnější, není křehké
-Nadměrným množstvím cukru se ztěžuje přeměna škrobu a bobtnání bílkovin. Těsto špatně kyne a je těžké.
- Do kvásku musíme vždy přidat lžičku cukru, vyživuje kvasinky a napomáhá k jejich množení.
- Také příliš mnoho tuku nepřidá těstu na křehkosti. Naopak, těsto špatně kyne a je těžké. Je proto například u buchet výhodnější dát do těsta méně tuku a raději více mastit navrch.
- Tvrdé tuky (stoprocentní tuk) se nehodí do kynutého těsta, bylo by tvrdé a drobivé.
- Žloutky dávají těstu chuť, křehkost a také barvu. Můžeme je vidličkou rozkvedlat v troše mléka a tak přidat do těsta, lépe se rozptylují.
- Kynuté těsto nesmíme "přelít" tekutinou. Proto přidáváme tekutinu do těsta po částech a dobře zapracováváme. Nikdy ji nevlijeme najednou.
- S částí odměřené mouky vždy počítáme na posypání válu. Jinak musíme brát další mouku a zkreslujeme tím předpis.
- Množství tekutiny nelze dobře napřed odhadnout. Je-li mouka stará, suchá, více pije, musíme trochu přidat.
- Nevykyne-li kvásek, nevykyne ani těsto. V případě, že těsto málo kyne, můžeme zkusit udělat nový kvásek a s trochou mouky je znovu vpravit do těsta a nechat dál kynout.
- Dáváme pozor na teplotu mléka – kvasnice nesmíme horkou tekutinou spařit. Jinak je umrtvíme a nekynou.
- Chceme-li použít zbytku oschlého droždí, zalijeme je trochou studené vody a počkáme chvíli až droždí zbělí. Pak z něho uděláme kvásek.
- Pro chuť těsta přidáváme jemně strouhanou citronovou kůru, trochu vanilkového cukru.
- Někdy (například do bábovky) přidáme i trochu kakaa. Do točenic se v lidové kuchyni často dávala i skořice.
- Do některých tuhých těst, jako je na vánočku, můžeme vedle droždí přidat i trochu pečivového prášku.
- Kynuté těsto můžeme kypřit i strouhanými brambory. Na 1 kg mouky jich nedáváme víc než 5 –10 dkg.
- Těsto zhodnotíme bílkovinami, přidáme-li místo části pšeničné mouky, mouku sójovou. Na 1 kg pšeničné mouky 5 dkg sójové.
- Děláme-li kynuté těsto na stroji, nikdy jej nenecháme příliš dlouho pracovat. Lepek se potrhá a těsto pak špatně drží.
- Tužší kynuté těsto přendáme na pracovní plochu a děláme rukama.
- Okraje kynutého těsta (koláčů) mažeme buď rozpuštěným máslem nebo bílkem, vejcem apod., aby pěkně zrůžověly a nebyly oschlé.
- Formy vymazáváme tukem, nejlépe polotuhým a mašlovačkou, abychom dobře vymazali každý záhyb formy. Pak necháme tuk ztuhnout a teprve potom vysypeme hrubou moukou, nebo jemnou strouhanku. Jen tak máme záruku, že moučník dobře vyklopíme z formy.
- Formy plníme vždy od středu směrem k okraji. Uprostřed se vyplní dolík, ale při pečení se vyrovná. Kdybychom naopak hrnuli těsto ke středu, udělá se nám tam boule.
- Povrch kynutého těsta vlažíme mlékem, rozšlehaným vejcem, nebo jen cukrovou vodou.
- Zapeče-li se kůrka prudce, těsto praská.
-Nadměrným množstvím cukru se ztěžuje přeměna škrobu a bobtnání bílkovin. Těsto špatně kyne a je těžké.
- Do kvásku musíme vždy přidat lžičku cukru, vyživuje kvasinky a napomáhá k jejich množení.
- Také příliš mnoho tuku nepřidá těstu na křehkosti. Naopak, těsto špatně kyne a je těžké. Je proto například u buchet výhodnější dát do těsta méně tuku a raději více mastit navrch.
- Tvrdé tuky (stoprocentní tuk) se nehodí do kynutého těsta, bylo by tvrdé a drobivé.
- Žloutky dávají těstu chuť, křehkost a také barvu. Můžeme je vidličkou rozkvedlat v troše mléka a tak přidat do těsta, lépe se rozptylují.
- Kynuté těsto nesmíme "přelít" tekutinou. Proto přidáváme tekutinu do těsta po částech a dobře zapracováváme. Nikdy ji nevlijeme najednou.
- S částí odměřené mouky vždy počítáme na posypání válu. Jinak musíme brát další mouku a zkreslujeme tím předpis.
- Množství tekutiny nelze dobře napřed odhadnout. Je-li mouka stará, suchá, více pije, musíme trochu přidat.
- Nevykyne-li kvásek, nevykyne ani těsto. V případě, že těsto málo kyne, můžeme zkusit udělat nový kvásek a s trochou mouky je znovu vpravit do těsta a nechat dál kynout.
- Dáváme pozor na teplotu mléka – kvasnice nesmíme horkou tekutinou spařit. Jinak je umrtvíme a nekynou.
- Chceme-li použít zbytku oschlého droždí, zalijeme je trochou studené vody a počkáme chvíli až droždí zbělí. Pak z něho uděláme kvásek.
- Pro chuť těsta přidáváme jemně strouhanou citronovou kůru, trochu vanilkového cukru.
- Někdy (například do bábovky) přidáme i trochu kakaa. Do točenic se v lidové kuchyni často dávala i skořice.
- Do některých tuhých těst, jako je na vánočku, můžeme vedle droždí přidat i trochu pečivového prášku.
- Kynuté těsto můžeme kypřit i strouhanými brambory. Na 1 kg mouky jich nedáváme víc než 5 –10 dkg.
- Těsto zhodnotíme bílkovinami, přidáme-li místo části pšeničné mouky, mouku sójovou. Na 1 kg pšeničné mouky 5 dkg sójové.
- Děláme-li kynuté těsto na stroji, nikdy jej nenecháme příliš dlouho pracovat. Lepek se potrhá a těsto pak špatně drží.
- Tužší kynuté těsto přendáme na pracovní plochu a děláme rukama.
- Okraje kynutého těsta (koláčů) mažeme buď rozpuštěným máslem nebo bílkem, vejcem apod., aby pěkně zrůžověly a nebyly oschlé.
- Formy vymazáváme tukem, nejlépe polotuhým a mašlovačkou, abychom dobře vymazali každý záhyb formy. Pak necháme tuk ztuhnout a teprve potom vysypeme hrubou moukou, nebo jemnou strouhanku. Jen tak máme záruku, že moučník dobře vyklopíme z formy.
- Formy plníme vždy od středu směrem k okraji. Uprostřed se vyplní dolík, ale při pečení se vyrovná. Kdybychom naopak hrnuli těsto ke středu, udělá se nám tam boule.
- Povrch kynutého těsta vlažíme mlékem, rozšlehaným vejcem, nebo jen cukrovou vodou.
- Zapeče-li se kůrka prudce, těsto praská.
