Tweet
Hřiby - modráky - křemenáky - nemodrají, když je vhodíme do horké vody a pak teprve přidáme do
Rýži na rýžový nákyp, pudink nebo kaši dusíme zalitou vodou pod pokličkou asi 7 minut. Pak teprve přidáme odměřené množství mléka. Od této chvíle je však třeba rýži při vaření lehce míchat. Takto připravená rýže je chutnější a vzhledově lákavější, protože její zrna nejsou porušena.
Jídlo uchováme dlouho teplé, když nádobu po sejmutí z ohně dobře přikrytou zabalíme do utěrky a uložíme do peřin nebo vlněných pokrývek.
Trouba nám připaluje. Dáme na dno rezervní pekáč dnem vzhůru.. Docílíme lepších výsledků než přikrytím alobalem.
Sražený krém na moučníky napravíme jedním nebo dvěma žloutky, které do krému zašleháme. Jestliže přesto nezhoustne, přidává se trochu mouky.
Sražený máslový krém napravíme vychladlou kaší z mléka a mouky, kterou po lžičkách do krému přidáváme a dobře třeme. Můžeme krém také zvolna trochu nahřát ve vodní lázni a znovu utřít.
Přesolenou polévku napravíme, povaříme-li v ní jednu či dvě brambory.
Chuť přesolené masové šťávy zlepšíme povařením několika kůrek chleba.
Přesolenou zeleninu napravíme přidáním žloutku rozšlehaného ve smetaně nebo mléce.
Celé bobulky koření ( pepř celý, nové koření apod. ), které je potřeba vyvařit (vývary,omáčky), dáme do sáčků na sypaný čaj a tak docílíme toho, že je jednoduše vyjmeme z pokrmu a strávníci je pak nemusí složitě hledat. (zaslala p. Vilímková, Valašské Klobouky)
Maso
Maso před zkažením chráníme - nemáme-li chladničku uložením v čerstvém mléce. Musí být celé ponořené a denně je obracíme. Mléko sice zkysne, ale maso zůstane v naprosto čerstvém stavu a navíc je chutnější a křehčí. Před další úpravou je ovšem musíme důkladně umýt. V létě můžeme také maso zabalit do vlhké utěrky a uložit do hliníkového nepolévaného hrnce, který postavíme do nádoby se studenou vodou. Do vody přidáme 1- 2 hrsti soli a nádobu necháme na chladném místě.
I tuhé maso starších zvířat lze uvařit a upéci do měkka, jestliže se k němu přidá po sebrání pěny lžička rumu. Osvědčuje se to zejména při pečení staré drůbeže.
Maso i bez chladničky déle vydrží, zabalíme-li je do plátna provlhčeného octem a uložíme na chladnější místo
Klobásu před. pečením dáme na několik minut do vařící vody. Při pečení pak nepraskne.
Nakrojený salám neoschne, potřeme-li řeznou plochu vepřovým sádlem. Nakrojená šunka vydrží déle, potře-li se v místě řezu čerstvým bílkem. Salám má vždy viset, nikdy nemá ležet.
Vystřikování tuku při opékání masa zabráníme, vsypeme-li do pánve nejdříve trochu soli.
Vyložením pánve alobalem při smažení si ušetříme práci s jejím čištěním.
Aby se omastek při smažení řízků, ryb apod. nepřipaloval, vkládají se do rozpáleného tuku 3-4 kolečka mrkve nebo kousek syrové bramborové slupky.
Dodržujeme-li při smažení pokrmů správný technologický postup a nedopustíme-li přepalování tuku, můžeme, a to i na sádle, smažit i dvakrát, ve ztuženém pokrmovém tuku nebo oleji i třikrát. Na dlouhotrvající smažení například většího množství zpracovaných ryb, koblih a podobných výrob.. ků se nejlépe osvědčuje ztužený pokrmový tuk. Nevhodné je máslo, Visa i Hera.
Střevní sádlo z tučnější drůbeže vyndáme, dobře propereme a zvlášť vyškvaříme. Tuk využijeme na polévku nebo do těsta na buchty, je pak křehké.
Vejce
Vejce v chladničce můžeme uchovat nejdéle dva týdny. Zabalíme-li však každé zvlášť do papíru a jednou týdně je převrátíme, vydrží dvakrát tak dlouho Nemáme-li chladničku, natřeme každé vejce tenkou vrstvou vepřového sádla a vejce vydrží nejméně dvojnásobnou dobu.
Vajíčka na hniličku se špatně uvaří, připravujeme-li je rovnou z chladničky. Jakmile je dáme do vody, prasknou. Předejdeme tomu, vyndáme-li vajíčka alespoň hodinu před vařením, aby si vyrovnala rozdíl teploty. I prasklá vejce můžeme vařit. Dáme je na cedníček a držíme je asi dvě minuty nad párou. Vrstva bílku tak ztuhne a vejce nevyteče.
Sníh z naložených vajec lépe ušleháme, přidáme-li do bílků trochu soli nebo několik kapek citrónové šťávy.
Zelenina
Zeleninu do polévky dáme vařit až tehdy, když polévku dováříme. Zelenina se nerozvaří a nezničí se cenné vitamíny.
Čerstvou zeleninu - kořenovou i naťovou - uchovám dlouho čerstvou v igelitovém sáčku uloženém v nejspodnější části chladničky. Zeleninu očistíme, nahnilé části odstraníme J. gumičkou sáček uzavřeme. Máme ji kdykoliv připravenou k použití.
Zdravou zeleninu až do pozdního jara uchováme tehdy, když ji necháme na podzim dobře vyzrát a pečlivě ji uložíme. Proto zeleninu k uložení sklízíme co nejpozději. Poškozené plody je lépe hned upotřebit nebo konzervovat.
Zvadlá petrželová nať bude opět jako čerstvá, pokropíme-li ji rozprostřenou na talíři a zakryjeme druhým talířem.
Citrony
Nakrojený citrón odkládáme vždy na talířek řeznou plochou, abychom zabránili okysličování, které má nepříznivý vliv na vitamín C. Citróny udržíme čerstvé delší dobu, vložíme-li je do nádoby s vodou, kterou denně vyměňujeme. Anebo zabalíme každý citrón do jemného papíru a uložíme v chladné, tmavé. spíži. Šťávu z citrónů, které nemají bezvadnou kůru a snadno by zplesnivěly, vymačkáme a nalijeme do formičky na led a necháme v chladničce zmrazit. Citrónové kostky jsou vhodné do čaje, ovocných limonád a míchaných nápojů.
Propíchnutý citrón vydrží na rozdíl od rozkrojeného dlouho čerstvý. Proto, nechceme-li upotřebit celý citrón najednou, propíchneme ho vidličkou, vymačkáme jen potřebné množstvÍ šťávy a uložíme ho zpět do chladna.
Vyklíčená cibule je zdravá
Vyklíčenou cibuli použijeme do polévek a pomazánek. Zelená nať obsahuje na jaře tak vzácný a důležitý C vitamín.
Všechny suroviny připravené na pečení musí mít stejnou pokojovou teplotu.
2.) Do bílků se nesmí dostat ani kousíček žloutku, chceme-li mít bílkový sníh tuhý.Při šlehání nám pomůže, když do bílku přidáme špetku soli. Místo soli můžeme
dát k bílkům i pár kapek citronové šťávy.
3.) Při vymazávání formy- více vymazat a méně vysypat(nejlépe hrubou moukou).Když málo vymažeme,ale hodně vysypeme- mouka nám zůstane přilepená
na moučníku.
Rýži na rýžový nákyp, pudink nebo kaši dusíme zalitou vodou pod pokličkou asi 7 minut. Pak teprve přidáme odměřené množství mléka. Od této chvíle je však třeba rýži při vaření lehce míchat. Takto připravená rýže je chutnější a vzhledově lákavější, protože její zrna nejsou porušena.
Jídlo uchováme dlouho teplé, když nádobu po sejmutí z ohně dobře přikrytou zabalíme do utěrky a uložíme do peřin nebo vlněných pokrývek.
Trouba nám připaluje. Dáme na dno rezervní pekáč dnem vzhůru.. Docílíme lepších výsledků než přikrytím alobalem.
Sražený krém na moučníky napravíme jedním nebo dvěma žloutky, které do krému zašleháme. Jestliže přesto nezhoustne, přidává se trochu mouky.
Sražený máslový krém napravíme vychladlou kaší z mléka a mouky, kterou po lžičkách do krému přidáváme a dobře třeme. Můžeme krém také zvolna trochu nahřát ve vodní lázni a znovu utřít.
Přesolenou polévku napravíme, povaříme-li v ní jednu či dvě brambory.
Chuť přesolené masové šťávy zlepšíme povařením několika kůrek chleba.
Přesolenou zeleninu napravíme přidáním žloutku rozšlehaného ve smetaně nebo mléce.
Celé bobulky koření ( pepř celý, nové koření apod. ), které je potřeba vyvařit (vývary,omáčky), dáme do sáčků na sypaný čaj a tak docílíme toho, že je jednoduše vyjmeme z pokrmu a strávníci je pak nemusí složitě hledat. (zaslala p. Vilímková, Valašské Klobouky)
Maso
Maso před zkažením chráníme - nemáme-li chladničku uložením v čerstvém mléce. Musí být celé ponořené a denně je obracíme. Mléko sice zkysne, ale maso zůstane v naprosto čerstvém stavu a navíc je chutnější a křehčí. Před další úpravou je ovšem musíme důkladně umýt. V létě můžeme také maso zabalit do vlhké utěrky a uložit do hliníkového nepolévaného hrnce, který postavíme do nádoby se studenou vodou. Do vody přidáme 1- 2 hrsti soli a nádobu necháme na chladném místě.
I tuhé maso starších zvířat lze uvařit a upéci do měkka, jestliže se k němu přidá po sebrání pěny lžička rumu. Osvědčuje se to zejména při pečení staré drůbeže.
Maso i bez chladničky déle vydrží, zabalíme-li je do plátna provlhčeného octem a uložíme na chladnější místo
Klobásu před. pečením dáme na několik minut do vařící vody. Při pečení pak nepraskne.
Nakrojený salám neoschne, potřeme-li řeznou plochu vepřovým sádlem. Nakrojená šunka vydrží déle, potře-li se v místě řezu čerstvým bílkem. Salám má vždy viset, nikdy nemá ležet.
Vystřikování tuku při opékání masa zabráníme, vsypeme-li do pánve nejdříve trochu soli.
Vyložením pánve alobalem při smažení si ušetříme práci s jejím čištěním.
Aby se omastek při smažení řízků, ryb apod. nepřipaloval, vkládají se do rozpáleného tuku 3-4 kolečka mrkve nebo kousek syrové bramborové slupky.
Dodržujeme-li při smažení pokrmů správný technologický postup a nedopustíme-li přepalování tuku, můžeme, a to i na sádle, smažit i dvakrát, ve ztuženém pokrmovém tuku nebo oleji i třikrát. Na dlouhotrvající smažení například většího množství zpracovaných ryb, koblih a podobných výrob.. ků se nejlépe osvědčuje ztužený pokrmový tuk. Nevhodné je máslo, Visa i Hera.
Střevní sádlo z tučnější drůbeže vyndáme, dobře propereme a zvlášť vyškvaříme. Tuk využijeme na polévku nebo do těsta na buchty, je pak křehké.
Vejce
Vejce v chladničce můžeme uchovat nejdéle dva týdny. Zabalíme-li však každé zvlášť do papíru a jednou týdně je převrátíme, vydrží dvakrát tak dlouho Nemáme-li chladničku, natřeme každé vejce tenkou vrstvou vepřového sádla a vejce vydrží nejméně dvojnásobnou dobu.
Vajíčka na hniličku se špatně uvaří, připravujeme-li je rovnou z chladničky. Jakmile je dáme do vody, prasknou. Předejdeme tomu, vyndáme-li vajíčka alespoň hodinu před vařením, aby si vyrovnala rozdíl teploty. I prasklá vejce můžeme vařit. Dáme je na cedníček a držíme je asi dvě minuty nad párou. Vrstva bílku tak ztuhne a vejce nevyteče.
Sníh z naložených vajec lépe ušleháme, přidáme-li do bílků trochu soli nebo několik kapek citrónové šťávy.
Zelenina
Zeleninu do polévky dáme vařit až tehdy, když polévku dováříme. Zelenina se nerozvaří a nezničí se cenné vitamíny.
Čerstvou zeleninu - kořenovou i naťovou - uchovám dlouho čerstvou v igelitovém sáčku uloženém v nejspodnější části chladničky. Zeleninu očistíme, nahnilé části odstraníme J. gumičkou sáček uzavřeme. Máme ji kdykoliv připravenou k použití.
Zdravou zeleninu až do pozdního jara uchováme tehdy, když ji necháme na podzim dobře vyzrát a pečlivě ji uložíme. Proto zeleninu k uložení sklízíme co nejpozději. Poškozené plody je lépe hned upotřebit nebo konzervovat.
Zvadlá petrželová nať bude opět jako čerstvá, pokropíme-li ji rozprostřenou na talíři a zakryjeme druhým talířem.
Citrony
Nakrojený citrón odkládáme vždy na talířek řeznou plochou, abychom zabránili okysličování, které má nepříznivý vliv na vitamín C. Citróny udržíme čerstvé delší dobu, vložíme-li je do nádoby s vodou, kterou denně vyměňujeme. Anebo zabalíme každý citrón do jemného papíru a uložíme v chladné, tmavé. spíži. Šťávu z citrónů, které nemají bezvadnou kůru a snadno by zplesnivěly, vymačkáme a nalijeme do formičky na led a necháme v chladničce zmrazit. Citrónové kostky jsou vhodné do čaje, ovocných limonád a míchaných nápojů.
Propíchnutý citrón vydrží na rozdíl od rozkrojeného dlouho čerstvý. Proto, nechceme-li upotřebit celý citrón najednou, propíchneme ho vidličkou, vymačkáme jen potřebné množstvÍ šťávy a uložíme ho zpět do chladna.
Vyklíčená cibule je zdravá
Vyklíčenou cibuli použijeme do polévek a pomazánek. Zelená nať obsahuje na jaře tak vzácný a důležitý C vitamín.
Všechny suroviny připravené na pečení musí mít stejnou pokojovou teplotu.
2.) Do bílků se nesmí dostat ani kousíček žloutku, chceme-li mít bílkový sníh tuhý.Při šlehání nám pomůže, když do bílku přidáme špetku soli. Místo soli můžeme
dát k bílkům i pár kapek citronové šťávy.
3.) Při vymazávání formy- více vymazat a méně vysypat(nejlépe hrubou moukou).Když málo vymažeme,ale hodně vysypeme- mouka nám zůstane přilepená
na moučníku.