Myšlenky

[janina s.]

Jani, krásne myšlienky. To boli časy, že? I ja si často spomínam na pár viet z nejakej básne /?/ alebo myšlienok, ale neni to moje, len som to niekde videla napísané a moc sa mi to páčilo:

Skry mesiac do šupky z pomaranča,
daj vánku uzdu
a nauč rieku lietať.
Bež po ceste cez roztvorené konáre vtáčieho spevu
............
a potom príď !

Neviem to celé, škoda.

IvankoN, dík, nějak mě brala múza. Ty tvoje jsou zajímavé, i když nejsou přímo tvoje. Slovy se dá vyjádřit hodně...

[janina s.]

Projel mnou
záblesk
mé dávné
jednostranné
lásky
šla jsem
kolem její
minulé
přítomnosti
teď tu je
někdo
jiný

cizí.

[janina s.]

Nezávidím ptákům
jejich křídla
já kdybych
chtěla létat
určitě bych
spadla.

[janina s.]

Čekám tě
na dně
své kávy.
A když se
konečně
objevíš,
s prosícíma očima,
vypláchnu hrníček
horkou
vodou.

[janina s.]

Topím se
v moři
tvé lásky.
Prsty na tvou
kůži
vyťukávám signál:
tři tečky
tři čárky
tři tečky.

Jsem šťastná,
že mi nikdo
nechce pomoct.

[janina s.]

Přes šablonku
chceš rýsovat
můj život.
S vypláznutou špičkou
jazyka
obkresluješ pečlivě
každý symbol.

Ale i přes tvou
obrovskou
snahu
se ti pořád
rozpíjím.

[Věruše]

Také jsem v mládí chytala kde jakou myšlenku a někdy i sama jen tak pro sebe napsala. To když měl člověk pocit, že je svět nespravedlivý a všichni a všechno se obrací proti němu. To pak člověk vymyslí věcí... Většinou tím byly vinny nešťastné lásky, ale tím si prošel asi kde kdo. To pak každého políbí takováto můza...
Tak přispívám také ze svého šuplíku - ze své 13 komnaty.

Život je hrozně krátký.
Člověk čeká, touží, vyhlíží štěstí oknem.
A ono zatím odchází zadními dveřmi.
Ano. Život je opravdu krátký.
Neměl by se rozdrobovat do tisíců nesmyslností.
Něměl by se promarňovat v marném čekání.
Štěstí lze najít.... ale samo nepřijde, musí se mu vyjít vstříc!
---------------------------------------------------------
Dokud mne budeš milovat,
budeš o mne stát.
V tom případě mě sám vyhledáš,
sám vždy znovu přijdeš.
A až se jednou nevrátíš,
bude to bolet.
Ale nebudu se tě ptát na důvod.
Prostě chceš a odcházíš....
------------------------------
Jdeš a najednou ho potkáš,
jen tak na chodníku
a v té chvíli v sobě musíš najít sílu,
aby sis mohla říct...
Ne, mé srdce mu již nepatří.

[janina s.]

Věruše, pěkný.
Já jich mám hodně napsaných na psacím stroji, múza mě tehdy líbala dost často...

[ZDENY]

Jani s. a Věruše, Vy jste obě romantické duše. Čtu dnes Vaše básně poprvé a musím zvolat, že jsou výborné

[janina s.]

ZDENY, děkuju, to jsou věci staré přes 20 let, mám jich plno a papír snese hodně.

[janina s.]

Zrníčko písku
dala jsem na cestu
hochovi milému
jak jarní květ
marně teď čekám
až se mi vrátí
z cest
zůstala z něho jen
písečná poušť.

[ZDENY]

Jani s.,a co si takhle udělat radost a nechat si je vytisknout a vyvázat. Potěšily by Tebe a byl by to i pěkný dárek pro Tvé blízké.

ZDENY

[janina s.]

Zdeny, to jsem měla v plánu před těmi 20-ti lety, ale nějaký kritik v časopise mi napsal, že to nejsou básně a nějak mě to odradilo a pak už mě to nějak nenapadlo.
Pěknou noc.

[janina s.]

Tvoje opálená
kůže
mléčná čokoláda
mám na ni
chuť
držím tě
a nepustím

potom si
vyčistím
zuby.

[janina s.]

Rtěnka na řasách
a řasenka na rtech.
S trochou nostalgie
skládám mozaiku
včerejší noci
a přemýšlím,
jak se zbavíš
otisku
mých očí
na tvé
košili.