Tweet
Ahojda,
vytáhla jsem ze šuplíku jednu baladu, co jsem napsala. Takže, pokud máte čas a chuť číst, přeji hezkou zábavu, ale pozor je to trochu horor!
TANEC PRVNÍ, TANEC POSLEDNÍ ANEB BALADA PRO SÁRU
Krejčí látky stříhá, krajky měří
do noci pak v dílně svítí,
sešívá jen zlatou nití
perly, brokát vzácné peří…
tyto šaty, zdá se,
patřit budou dokonalé kráse!
Městečko dnes časně vstává,
chystá se v něm velká sláva.
Všechny dámy hopsa hej
už se těší na ten rej!
Zdaleka čekají se vzácní hosti
15 mladých panen bude představeno společnosti.
Dívky jsouc klenoty svého města
kéž je čeká šťastná cesta,
jejich vlasy dlouhé k pasu,
ústa rudá, bílá líčka,
podívejme na tu krásu,
Štěstěna je hýčká!
Smích je slyšet v dívčí škole,
děvčata jsou v jednom kole.
Tančí, pilují si polonézu
a hned zas valčík raz-dva-tři
ať nikdo chybu nespatří.
Však v lesku, v kráse
jakoby stín našel si své místo, zdá se,
jedna slečna nemá bílá líčka,
nemá rty jak od jablíčka..
Je to právě rok, když zdálo se, že nemá sil již více,
přivolaný lékař řekl – pravé neštovice.
Ač nejkrásnější žačku vyléčili,
jizvy se už nikdy nezhojily.
Marně těší Sáru její družky,
marně splétají do vlasů ji stužky.
Tvář je samá jizva, oči uplakané
nepomohou šaty vyšívané.
Už je večer, už je bál,
sálem zní valčík – ten rytmu král.
Tanečníci mají rozzářené tváře,
nikdo nedbá kalendáře.
Když stará žena, co žije na předměstí
nevěstila v tento večer štěstí, nechtěli slyšet pověrčivou!
Vždyť jen živí v městě žijou!
A tak ubohá paní modlí se a zapaluje svíčky,
bál se neměl konat na dušičky.
Temná pověst se váže k tomu času:
Dnes je možné tancem probuditi mrtvou chasu!
Hudba v plném lesku hraje tuš,
do sálu 15 panen vchází už.
15 krásných šatů,
v rukou15 bílých květů,
krok sun krok a hopsasá
každá v tanci zajásá.
Mladým mužům oči svítí,
žádostivě hledí na to kvítí.
Krok sun krok, v rytmu hop a skok!
14 panen už se v kole zatočilo,
14 panen zajásalo.
Jen Sára u dveří tiše vzlyká,
jen ona nemá tanečníka.
Tance šum zní dívkám sladce, nově,
je však slyšet i na hřbitově.
Před mnoha léty tu také sláva byla
9 jarých hochů přivábila.
8 z nich našlo si svou tanečnici
8 párů zatančilo kol hořících svící.
Krok sun krok v rytmu hop a skok!
Kol dokola samá záře
jak došlo k ohni dnes již nikdo neprokáže.
Červený kohout křídly mával jako ve zlé moci,
pozdě, pozdě přispěchali ku pomoci!
Sál lehl popelem
a v něm svůj konec našlo mnoho mužů, mnoho žen.
Čas však odvál tragedii.
Už nic neví Ti, co dnes tu žijí.
Avšak běda!
Devátý jinoch si stále tanečnici hledá.
Krok sun krok v rytmu hop a skok!
Na plese se zatím smutné věci dějí,
Ti, co mají srdce z ledu, do očí se Sáře smějí!
Už už chce jít a dát sbohem tomu městu,
když v tom bledý mladík zastoupí jí cestu.
K tanci vyzve dívku překvapenou,
div nežádá ji na kolenou.
Rázem pryč je všechen žal i bol,
Rázem šťastně tančí kol a kol.
Jeho obětí snad trochu studí,
zasněné oči však v dívce lásku vzbudí.
Krok sun krok v rytmu hop a skok!
Před půlnocí chlapec vyzve Sáru,
by odešli pryč z bálu.
Venku v chladné noci říká:
„Pojď, ukážeme tomu městu!
Ještě dnes vezmu si Tě za nevěstu.“
Dívka tuší,
že ctitel dávno nemá lidskou duši,
Neví však, jak dnes se ukázalo,
zda žít s jizvenou tváří, by za to vůbec stálo!
A tak kývne svému ženichovi,
snad dělá dobře, kdo ví ?!
Krok sun krok v rytmu hop a skok!
Ráno pak stará žena má zlé tušení,
na hřbitov kráčí hned po rozednění.
Tam panna v trávě spí, jak zdá se,
na rtech je vidět, že usmívá se.
Hudba v černém smutek doprovází,
do kostela 14 panen vchází,
14 černých lesklých šatů
v rukou 14 bílých květů!
Vše tak smutné zdá se,
však Sára stále usmívá se!
__________________
vytáhla jsem ze šuplíku jednu baladu, co jsem napsala. Takže, pokud máte čas a chuť číst, přeji hezkou zábavu, ale pozor je to trochu horor!
TANEC PRVNÍ, TANEC POSLEDNÍ ANEB BALADA PRO SÁRU
Krejčí látky stříhá, krajky měří
do noci pak v dílně svítí,
sešívá jen zlatou nití
perly, brokát vzácné peří…
tyto šaty, zdá se,
patřit budou dokonalé kráse!
Městečko dnes časně vstává,
chystá se v něm velká sláva.
Všechny dámy hopsa hej
už se těší na ten rej!
Zdaleka čekají se vzácní hosti
15 mladých panen bude představeno společnosti.
Dívky jsouc klenoty svého města
kéž je čeká šťastná cesta,
jejich vlasy dlouhé k pasu,
ústa rudá, bílá líčka,
podívejme na tu krásu,
Štěstěna je hýčká!
Smích je slyšet v dívčí škole,
děvčata jsou v jednom kole.
Tančí, pilují si polonézu
a hned zas valčík raz-dva-tři
ať nikdo chybu nespatří.
Však v lesku, v kráse
jakoby stín našel si své místo, zdá se,
jedna slečna nemá bílá líčka,
nemá rty jak od jablíčka..
Je to právě rok, když zdálo se, že nemá sil již více,
přivolaný lékař řekl – pravé neštovice.
Ač nejkrásnější žačku vyléčili,
jizvy se už nikdy nezhojily.
Marně těší Sáru její družky,
marně splétají do vlasů ji stužky.
Tvář je samá jizva, oči uplakané
nepomohou šaty vyšívané.
Už je večer, už je bál,
sálem zní valčík – ten rytmu král.
Tanečníci mají rozzářené tváře,
nikdo nedbá kalendáře.
Když stará žena, co žije na předměstí
nevěstila v tento večer štěstí, nechtěli slyšet pověrčivou!
Vždyť jen živí v městě žijou!
A tak ubohá paní modlí se a zapaluje svíčky,
bál se neměl konat na dušičky.
Temná pověst se váže k tomu času:
Dnes je možné tancem probuditi mrtvou chasu!
Hudba v plném lesku hraje tuš,
do sálu 15 panen vchází už.
15 krásných šatů,
v rukou15 bílých květů,
krok sun krok a hopsasá
každá v tanci zajásá.
Mladým mužům oči svítí,
žádostivě hledí na to kvítí.
Krok sun krok, v rytmu hop a skok!
14 panen už se v kole zatočilo,
14 panen zajásalo.
Jen Sára u dveří tiše vzlyká,
jen ona nemá tanečníka.
Tance šum zní dívkám sladce, nově,
je však slyšet i na hřbitově.
Před mnoha léty tu také sláva byla
9 jarých hochů přivábila.
8 z nich našlo si svou tanečnici
8 párů zatančilo kol hořících svící.
Krok sun krok v rytmu hop a skok!
Kol dokola samá záře
jak došlo k ohni dnes již nikdo neprokáže.
Červený kohout křídly mával jako ve zlé moci,
pozdě, pozdě přispěchali ku pomoci!
Sál lehl popelem
a v něm svůj konec našlo mnoho mužů, mnoho žen.
Čas však odvál tragedii.
Už nic neví Ti, co dnes tu žijí.
Avšak běda!
Devátý jinoch si stále tanečnici hledá.
Krok sun krok v rytmu hop a skok!
Na plese se zatím smutné věci dějí,
Ti, co mají srdce z ledu, do očí se Sáře smějí!
Už už chce jít a dát sbohem tomu městu,
když v tom bledý mladík zastoupí jí cestu.
K tanci vyzve dívku překvapenou,
div nežádá ji na kolenou.
Rázem pryč je všechen žal i bol,
Rázem šťastně tančí kol a kol.
Jeho obětí snad trochu studí,
zasněné oči však v dívce lásku vzbudí.
Krok sun krok v rytmu hop a skok!
Před půlnocí chlapec vyzve Sáru,
by odešli pryč z bálu.
Venku v chladné noci říká:
„Pojď, ukážeme tomu městu!
Ještě dnes vezmu si Tě za nevěstu.“
Dívka tuší,
že ctitel dávno nemá lidskou duši,
Neví však, jak dnes se ukázalo,
zda žít s jizvenou tváří, by za to vůbec stálo!
A tak kývne svému ženichovi,
snad dělá dobře, kdo ví ?!
Krok sun krok v rytmu hop a skok!
Ráno pak stará žena má zlé tušení,
na hřbitov kráčí hned po rozednění.
Tam panna v trávě spí, jak zdá se,
na rtech je vidět, že usmívá se.
Hudba v černém smutek doprovází,
do kostela 14 panen vchází,
14 černých lesklých šatů
v rukou 14 bílých květů!
Vše tak smutné zdá se,
však Sára stále usmívá se!
__________________
, když jsem si to přečetla. Pěkně napsané. Já na tohle nemám, kdybych začala napadly by mě samé hlouposti. Jen pohádky jsem občas klukovi vymýšlela.
Comment